|
|
Vliv agenturního zpravodajství na obsah zahraničních rubrik deníků Lidové noviny a Hospodářské noviny
Trefancová, Miluše ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Vliv agenturního zpravodajství na obsah zahraničních rubrik deníků Lidové noviny a Hospodářské noviny popisuje, jak redakce vybraných listů pracují se zprávami ze servisu agentur ČTK a Reuters. Výzkum se zabýval tím, jak redakce upravují zprávy z agentur, jak redaktoři přiznávají využívání agenturních informací a kam agenturní zprávy umisťují. Autorka chce potvrdit nebo vyvrátit teze o tom, že zpravodajské agentury ovlivňují obsah a témata českých deníků. Do výzkumu byly zahrnuty deníky Hospodářské noviny a Lidové noviny a to proto, že mají podobný prodaný náklad a čtenost, a věnují zahraničnímu zpravodajství přibližně stejný prostor. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy autorka analyzovala všechny články, které vyšly v rubrice Svět v období od 1. března do 30. dubna roku 2012. Jako teoretický základ práce slouží přehled základní teorie nastolování agendy, gatekeepingu, zpravodajských hodnot a mediálních rutin.
|
|
|
Zahranční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií
Veselka, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Zahraniční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií" sleduje, analyzuje a porovnává zahraniční zpravodajství v hlavních zpravodajských relacích dvou českých celoplošných televizních stanic, České televize a FTV Prima. Cílem práce je zjistit, jestli jsou zahraniční zpravodajové pro televizní zpravodajství ze zahraničí přínosem. Pracovní hypotézy vycházejí z teoretické odborné literatury a praktických zkušeností autora. Výzkum stanoví přibližný podíl původních reportáží od zahraničního zpravodaje a reportáží zpracovaných z agenturních materiálů ve vybraném mediálním vzorku. Metodou kvantitativní obsahové analýzy práce hodnotí parametry jednotlivých příspěvků. Klade si při tom za úkol hodnocení provést co nejvěrohodněji. Zaměřuje se na to, jestli zpravodaj přináší exkluzivní tematické reportáže a bohemika, jestli jsou zpravodajové až příliš často nuceni vytvářet nadčasové reportáže, jestli zpravodajské živé vstupy skutečně plní úlohu co nejaktuálnějšího a nejautentičtějšího zpravodajského formátu, jestli světové zpravodajské agentury skutečně figurují na neotřesitelné pozici informačních zdrojů ze zahraničí, případně jestli nabízejí oproti televizním zpravodajům rozmanitější a komplexnější servis.
|
|
|
Využití Twitteru Českou tiskovou kanceláří a agenturou Reuters
Lacina, Jiří ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na tiskové agentury, tedy organizace, které shromažďují, zpracovávají a poskytují zpravodajské informace o domácím i zahraničním dění svým klientům (například médiím), a jejich vztah se sociálními sítěmi. Cílem práce je zjistit, jak Česká tisková kancelář (ČTK), největší agentura v České republice, využívá Twitter k šíření svých zpravodajských výstupů publikovaných na agenturním webu České noviny. Toho je docíleno mimo jiné srovnáním s agenturou Reuters, jednou z největších a nejstarších agentur na světě. Práce se skládá z teoretické části, jež poskytuje informace o Twitteru a jeho vlivu na zpravodajská média a žurnalistiku, popisuje specifika zpravodajských agentur, stejně jako jejich fungování v digitální době, a výzkumné části, která se dále dělí na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum pomocí programovacího jazyka R analyzuje tweety zpravodajského účtu ČTK ve vybraných dnech ve srovnání s příspěvky agentury Reuters ze stejného období a obecnými doporučenými postupy pro používání Twitteru. Kvalitativní výzkum poté tvoří polostrukturovaný rozhovor s šéfredaktorkou ČTK Radkou Matesovou Markovou a mluvčí ČTK Martinou Vašíčkovou o vztahu agentury k sociálním sítím, fungování na Twitteru, přístupu novinářů agentury k Twitteru apod. Kvalitativní výzkum poskytuje...
|
|
|
Vliv globálních zpravodajských agentur na podobu zahraničních rubrik v českém periodickém tisku
Vlčková, Daniela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem globálních agentur na podobu zahraničních rubrik v českém periodickém tisku. Teoretická část přibližuje koncepty intermediálního nastolování agendy a globalizace zpravodajství. Dále jsou v krátkosti představeny teorie gatekeepingu, zpravodajských hodnot a mediálních rutin. Zařazeny jsou také profily vybraných médií. V další části je podrobně představena metodologie celého výzkumu. Samotný výzkum se člení do dvou částí. V první, rozsáhlejší části je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zkoumána agenda ČTK a vybraných českých deníků. Je mapováno, jaké mediální zdroje jsou užívány, jaká se objevují témata a jací aktéři dostávají prostor. Ve druhé, doplňkové části, je prostřednictvím analýzy textu zjišťováno, zda a jak české deníky ve vybraných příspěvcích přebírají texty z ČTK, zda jsou doslovně kopírované. Výsledky obou výzkumů a komentáře k nim jsou představeny v závěru práce.
|
|
|
Umělá inteligence v žurnalistice a její využití na příkladech tiskových agentur Reuters a AP
Jahn, Oliver ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Cílem této diplomové práce je představení zcela nového způsobu vytváření i distribuování zpráv a obsahu, kdy se do tohoto jinak tradičně "lidského odvětví" začínají v poslední době promítat automatizované a chytré počítačové systémy využívající umělou inteligenci. Hodlám vysvětlit, co tento pojem znamená s ohledem na mediální prostor, představit jeho poměrně krátkou historii a popsat, jak dochází k jeho zavádění v žurnalistické praxi. Jelikož se jedná o stále vyvíjející se část možná budoucí novinářské práce, která je zatím v začátcích, nepracují s ní zatím ve větším tuzemská média, i když postupně začínají experimentovat například se strojovou žurnalistikou, tedy předstupněm plně automatizované umělé inteligence. Výzkum je proto zaměřen na vývoj a používání umělé inteligence tiskovými agenturami Reuters a AP, které s těmito nástroji už začaly pracovat a na jejichž případu hodlám ukázat možný budoucí nástup i praxi. V závěru zhodnotím největší výhody i nejdiskutovanější etické problémy fungování umělé inteligence v žurnalistice.
|
|
|
Vliv agenturního zpravodajství na obsah zahraničních rubrik deníků Lidové noviny a Hospodářské noviny
Trefancová, Miluše ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Vliv agenturního zpravodajství na obsah zahraničních rubrik deníků Lidové noviny a Hospodářské noviny popisuje, jak redakce vybraných listů pracují se zprávami ze servisu agentur ČTK a Reuters. Výzkum se zabýval tím, jak redakce upravují zprávy z agentur, jak redaktoři přiznávají využívání agenturních informací a kam agenturní zprávy umisťují. Autorka chce potvrdit nebo vyvrátit teze o tom, že zpravodajské agentury ovlivňují obsah a témata českých deníků. Do výzkumu byly zahrnuty deníky Hospodářské noviny a Lidové noviny a to proto, že mají podobný prodaný náklad a čtenost, a věnují zahraničnímu zpravodajství přibližně stejný prostor. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy autorka analyzovala všechny články, které vyšly v rubrice Svět v období od 1. března do 30. dubna roku 2012. Jako teoretický základ práce slouží přehled základní teorie nastolování agendy, gatekeepingu, zpravodajských hodnot a mediálních rutin.
|
|
|
Zahranční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií
Veselka, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Zahraniční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií" sleduje, analyzuje a porovnává zahraniční zpravodajství v hlavních zpravodajských relacích dvou českých celoplošných televizních stanic, České televize a FTV Prima. Cílem práce je zjistit, jestli jsou zahraniční zpravodajové pro televizní zpravodajství ze zahraničí přínosem. Pracovní hypotézy vycházejí z teoretické odborné literatury a praktických zkušeností autora. Výzkum stanoví přibližný podíl původních reportáží od zahraničního zpravodaje a reportáží zpracovaných z agenturních materiálů ve vybraném mediálním vzorku. Metodou kvantitativní obsahové analýzy práce hodnotí parametry jednotlivých příspěvků. Klade si při tom za úkol hodnocení provést co nejvěrohodněji. Zaměřuje se na to, jestli zpravodaj přináší exkluzivní tematické reportáže a bohemika, jestli jsou zpravodajové až příliš často nuceni vytvářet nadčasové reportáže, jestli zpravodajské živé vstupy skutečně plní úlohu co nejaktuálnějšího a nejautentičtějšího zpravodajského formátu, jestli světové zpravodajské agentury skutečně figurují na neotřesitelné pozici informačních zdrojů ze zahraničí, případně jestli nabízejí oproti televizním zpravodajům rozmanitější a komplexnější servis.
|
host ::
RSS.